Energy drinky. Sladké, chutné nápoje, které nám dodají spoustu energie, povzbudí a rozjasní mysl, zlepší celkový fyzický i psychický výkon. Obsahují vitamíny a ještě k tomu pomáhají naplnit dostatečný pitný režim. No to zní skvěle! Tolik benefitů nám tyto nápoje přinášejí... Ale co jejich stinná stránka? Jsou energy drinky opravdu tak skvělé a zázračné nápoje, jak nám jejich výrobci tvrdí? Hlavními složkami energetických nápojů jsou mimo vodu především kofein a cukr. Některé pak místo cukru obsahují umělá sladidla. Dále se v energy drincích setkáváme s různými stimulanty či výtažky z rostlin jako jsou např. guarana, ženšen, taurin, L-karnitin, vitaminy C, nebo skupiny B. Ve složení jsou však také barviva, aromata, regulátory kyselosti, konzervanty a další.
Kofein
Obsah kofeinu v těchto nápojích se nejčastěji pohybuje v rozmezí 80-150 mg na plechovku (ve 250-500 ml nápoje). Pro zdravého dospělého člověka je dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) bezpečnou denní dávkou 400 mg kofeinu. To však neplatí u dětí. Americká pediatrická asociace se přiklání k tvrzení, že kofein či jiné stimulanty do stravy dětí a mladistvých vůbec nepatří. Maximální stanovená denní dávka kofeinu dle EFSA u dětí je 3 mg kofeinu na 1 kg hmotnosti. To znamená že už i 40 kg dítě se může kofeinem po vypití jedné plechovky energy drinku jednoduše předávkovat. Nemluvě pak o tom, že kofein děti mohou během dne přijímat i z jiných zdrojů, např. v čokoládě a kakaových sladkostech nebo v kolových nápojích, které jsou mezi mladými také velmi oblíbené. Kofein na organismus může působit pozitivně, potlačit únavu, povzbudit a dodat energii. Pokud jej však dítě přijme ve vysokém množství, hrozí jeho negativní účinky, kterými jsou zvýšený krevní tlak, nepravidelný srdeční rytmus, třes, nespavost, ale také způsobuje vyšší míru úzkosti či deprese.
Cukr Další významnou složkou energy drinků je cukr. V jedné klasické plechovce energy drinku se běžně vyskytuje 30-60 g cukru (ve 250-500 ml nápoje). V rámci zdravého životníhu stylu by však měla být snaha přijímat hlavně sacharidy a cukry přirozeně se vyskytující v potravinách. Přidaných cukrů v nápojích či sladkostech by mělo být přijímáno co nejméně. Maximálně bychom tak měli během dne přijmout 10 % z celkového energetického příjmu ve formě přidaných cukrů, což je přibližně 50 g cukru. Plechovka, ve které dítě vypije až 60 g cukru pak znamená obrovský jednorázový přísun, který převyšuje maximální doporučenou dávku cukru za celý den.
Umělá sladidla
Pokud má být energy drink “dietní”, najdeme v něm místo cukru umělá sladidla. Ta bezpochyby zajistí, že bude plechovka méně kalorická a nedojde k jednorázovému enormnímu přívodu cukrů. Kde je však háček? Tyto nápoje jsou díky umělým sladidlům velmi podobně sladké. Neli-li dokonce ještě sladší než energy drinky s klasickým cukrem. Dítě si tak zvyká na vysoce sladkou chuť a jen těžko pak ocení např. chuť přirozeně sladkého ovoce. Navíc dle některých studií mohou tato umělá sladidla ovlivňovat a podporovat chuť k jídlu a může se tak tedy stát, že po vypití energy drinku s umělými sladidly má dítě tendence vybrat si kaloričtější či sladší pokrm, než kdyby vypilo energy drink s klasickým cukrem.
Koktejl stimulantů a přídatných látek
Co se týče ostatních složek energy drinků jako jsou např. taurin, guarana, ženšen, karnitin a další, jejich očekávaný pozitivní účinek na organismus je pouze minoritní, ne-li nulový. Hlavní roli v rámci povzbuzení organismu sehrává především výše zmíněný kofein a cukr. Podobně tak i obsah vitaminů v těchto nápojích je spíše marketingovým tahákem než faktem, který by nás měl přesvědčit o jejich zdravotní prospěšnosti. Naopak bychom si měli být vědomi, že kombinace různých stimulantů a přídatných látek v energy drincích může na organismus působit negativně. Např. taurin zesiluje účinky kofeinu a jejich kombinace pak může způsobovat bolesti hlavy či následnou únavu. V Americe jsou pak známy tisíce případů, kdy neznáme kontaminanty v těchto nápojích způsobily nekontrolovatelné zrychlené dýchání, záchvaty, či poruchy srdečního rytmu. Dalším faktem je, že mnohé interakce stimulantů a přídatných látek v energetických nápojích nejsou dodnes dostatečně vědecky prozkoumané, hrozí tak riziko dalších negativních účinků na organismus.
Trendy v kontextu energetických nápojů
Dle EFSA (2013) konzumuje v Evropě energetické nápoje až 68 % mladistvých ve věku 10-18 let a 18 % dětí ve věku 3-10 let. Velice populární je u 53 % dospívajících kombinace energetických nápojů s alkoholem. Díky schopnosti energy drinků potlačit únavu a zvýšit bdělost, dochází při kombinaci s alkoholickými nápoji k maskování příznaků opilosti. Dotyčný je tak v důsledku pocitu energie a plný euforie schopen vypít mnohonásobně vyšší množství alkoholu. Tato kombinace pak v tom nejhorším scénáři vede až k zástavě srdce s možnou následnou smrtí.
Abychom to měli pohromadě, shrneme si, jaká negativa mohou energy drinky (nejen) u dětí a mladistvých způsobovat: Nadměrný přísun cukrů, podpora nadváhy a obezity. Nervozita, úzkost, deprese, poškození nervového systému. Problémy s usínáním, poruchy spánku, nespavost. Zvýšený krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, selhání srdce, poškození vývoje kardiovaskulárního systému. Zažívací problémy, dehydratace, třes, či záchvaty. V kombinaci s alkoholem maskování opilosti, podpora nadměrné konzumace alkoholu, srdeční selhání až smrt. Co z toho vyplývá? Energetické nápoje mohou v určitých situacích pomoci překonat únavu, podat vyšší fyzický výkon, podpořit soustředěnost, bdělost či pozornost. V případě jejich nadměrného přijmu však na organismus působí negativně. Bezpečná hranice příjmu kofeinu je pro děti a mladistvé výrazně nižší než pro dospělé, proto by se těmto nápojům měla mladá generace raději vyhýbat obloukem. Při jejich nadměrném příjmu hrozí spousta negativních účinků. Konzumace energy drinků pak může vést k závažným zdravotním problémům a poškodit vývoj mladého organismu.
Autor: Ing Jana Pekrová
Zdroje: Carissa M. Baker-Smith, Sarah D. de Ferranti, William J. Cochran a Committee on nutrition, section on gastroenterology, hepatology, and nutrition. 2019. The Use of Nonnutritive Sweeteners in Children. Pediatrics. 144 (5) e20192765. DOI: https://doi.org/10.1542/peds.2019-2765 Energy Drinks | Healthy Schools | CDC. Centers for Disease Control and Prevention [online]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/healthyschools/nutrition/energy.htm
Energy Drinks | The Nutrition Source. Harvard T.H. Chan School of Public Health. [online]. 2021. Dostupné z: https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/energy-drinks/ EFSA NDA Panel (EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies), 2015.
Scientific Opinion on the safety of caffeine. EFSA Journal 2015;13(5):4102, 120 pp. doi:10.2903/j.efsa.2015.4102 Q&A on Energy Drinks: Caffeine and Other Ingredients | Eufic. [online]. 202. Dostupné z: https://www.eufic.org/en/whats-in-food/article/caffeine-and-energy-drinks-qas
Sara M. Seifert, Steven A. Seifert, Judy L. Schaechter, Alvin C. Bronstein, Blaine E. Benson, Eugene R. Hershorin, Kristopher L. Arheart, Vivian I. Franco & Steven E. Lipshultz. 2013. An analysis of energy-drink toxicity in the National Poison Data System. Clinical Toxicology, 51:7, 566-574, DOI: 10.3109/15563650.2013.820310 “Energy” drinks report. European Food Safety Authority. [online]. Dostupné z: https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/130306
